Čo sme zasiali…


Dcera jednoho prominentního Američana byla interwievována v pořadu “Early Show”  a moderátorka se jí zeptala:
“Jak mohl Bůh něco takového dopustit?”  (vztaženo na útoky z 11. září 2001)

Anna Grahamová dala na výsost hlubokou a rozvážnou odpověď. Řekla: „Věřím,že Bůh je z toho co nejhlouběji
smutný, právě tak, jako my; ale již mnoho let říkáme Bohu, že má zmizet z našich škol, z naší vlády  a z našeho života. A protože je džentlmenem, domnívám se, že se tiše stáhl.

Jak můžeme od Boha očekávat, že nám dá své požehnání a poskytne svou ochranu, když po něm žádáme, aby nás nechal samostatné?“
Ve světle nejnovějších událostí – útoků, střelby ve školách atd. – se domnívám, že to začalo, když Madeleine Murray O’Hare (byla zavražděna, nalezli ji nedávno) podala žalobu u soudu, protože nechtěla, aby se v našich školách modlil. A my jsme řekli ANO.

Potom někdo jiný řekl, že by se ve školách raději neměla číst Bible. Bible říká: nezabiješ, nepokradeš, miluj svého bližního, jako sama sebe … A my jsme řekli ANO.

Pak řekl Dr. Benjamin Spock, že bychom našim dětem neměli naplácat, když se chovají špatně, protože by se jejich malé osobnosti deformovaly  a mohli bychom uškodit jejich sebeúctě  (syn Dr. Spocka spáchal sebevraždu).
Řekli jsme, že expert přece musí vědět, o čem mluví. A řekli jsme ANO.

Potom mínil někdo jiný, že učitelé a ředitelé nemají naše děti raději  ukázňovat, když se chovají špatně. Školní administrátoři řekli, že se učitelský sbor nesmí dotýkat žáků, když se špatně chovají, pretože nechceme žádnou špatnou reklamu, a nechceme také být obžalováni! (Je obrovský rozdíl mezi ukázňováním, dotýkáním se,bitím, plácnutím, snižováním, kopancem atd. !) A my jsme řekli ANO.

Pak někdo řekl: Povolme našim dcerám interupce, když je chtějí, a nemusí to ani říkat svým rodičům. A my jsme řekli ANO.

Pak řekl jeden moudrý člen školního direktoria:  Protože hoši jsou hoši a budou to dělat stejně, dejme našim synkům
tolik kondomů, kolik chtějí, aby mohli mít tolik potěšení, kolik chtějí, a rodičům není nutné říkat, že je dostali ve škole.
Pak řekl jeden moudrý člen školního direktoria:  Protože hoši jsou hoši a budou to dělat stejně, dejme našim synkům
tolik kondomů, kolik chtějí,  aby mohli mít tolik potěšení, kolik chtějí, a rodičům není nutné říkat, že je dostali ve škole.
A my jsme řekli ANO.

Potom řekl jeden z našich nejvyšších volitelných  orgánů, že přece není důležité, co děláme v soukromí, pokud vykonáváme řádně své zaměstnání. A s tím srozuměni jsme řekli, že je nám přece jedno, co kdokoli, prezidenta nevyjímaje, v soukromí dělá, pokud mám zaměstnání a hospodářství dobře funguje. A my jsme řekli ANO.

Potom někdo řekl: Vytiskněme časopisy s fotografiemi nahých žen a nazvěme to zdravým realistickým uznáním krásy ženského těla. A pak někdo toto uznání posunul o další krok a zveřejnil fotografie nahých dětí,a pak je dal na internet.
A my jsme řekli ANO, přece existuje právo na svobodné umění.

Potom přišel zábavní průmysl a řekl:   udělejme  TV show a filmy, které zobrazují vulgárnosti, násilí a nepovolený sex;
Složme hudbu, která osměluje k násilí, k drogám, vraždám a sebevraždám a ďábelským věcem. A my jsme řekli, že je to přece jen zábava, nemá to žádné škodlivé následky,mimoto to nikdo tak jako tak nebere vážně, takže klidně pokračujme. A my jsme řekli ANO.

A nyní se ptáme, proč naše děti nemají žádné svědomí, proč nedokážou rozlišovat mezi tím, co je správné a špatné,
a proč je jim jedno, když zabíjejí cizince, své kamarády i sebe. Snad na to přijdeme, když o tom budeme dlouho a intenzivně přemýšlet!

Myslím, že to je následek toho, že „SKLÍZÍME, CO JSME ZASELI.“

Zvláštní, jak jednoduše vyřadili lidé slušnost ze svého života a potom se diví, proč se svět řítí do pekel.

Zvláštní, jak naivně věříme tomu, co se píše v novinách, co říkají sdělovací prostředky a pochybujeme o tom, co nám říká zdravý rozum.

Zvláštní, jak lehce posíláme „vtipy“ mailem a ty se pak šíří jako požár; ale pokud se někdo odhodlá zprostředkovat poselství týkající se slušnosti, pak si většina lidí dvakrát rozmyslí, jestli je mají předat dál.

Zvláštní, jak se všude volně probírají drsné, vulgární, bezduché a obscénní články, ale potlačuje se veřejná diskuze o slušnosti na školách a pracovištích.

Zvláštní, že si děláme více starostí s  tím, co si o nás myslí lidé, než o to, co nám říká vlastní svědomí.


Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Log Out / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Log Out / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Log Out / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Log Out / Zmeniť )

Connecting to %s

%d bloggers like this: